Jak řešit problematické určování souřadnic u některých geografických objektů?¶

Stanovisko Kolegia: Souřadnice jsou dle kapitoly 6.3.11 Základních pravidel povinnou částí archivního autoritního záznamu dle jednotlivých tříd a dle kapitoly 12.3.4 je u všech geografických entit vyplnění tohoto prvku popisu důrazně doporučeno (postačuje PP „Definiční bod“).
Pokud je určení problematické, postupuje se následovně:
1. Administrativně vymezená území:
a) pokud mají sídlo, které je oficiálním nebo přirozeným či největším centrem, pak se zadává definiční bod tohoto sídla (např. Berlín u Výmarské republiky, Německého císařství a Třetí říše; sídla soudů u soudních okresů; Praha jako sídlo Středočeského kraje).
b) pokud nemají určitelné sídlo či centrum, zadává se definiční bod přibližného geografického středu (např. u území typu Lužice, Skandinávie, Blízký východ; dále u Vídeňské Ulice v Brně jako sídelní jednotky, nikoli ulice či u Německobrodských Dvořáků jako uskupení ze dvorů a samot kolem Havlíčkova Brodu, které dnes mají samostatné místní názvy). Použití přibližného geografického středu se doporučuje uvést do poznámky k souřadnicím.

2. Zaniklá sídla (obce, části obce, nižší sídelní jednotky), u nichž není možné bez rozsáhlé rešerše určit lokalizaci, se definiční bod nezadává, v geografickém doplňku musí být uveden alespoň okres (viz též stanovisko Kolegia https://cam.nacr.cz/redmine/projects/cam-metodika/wiki/Jak_%C5%99e%C5%A1it_zanikl%C3%A9_geografick%C3%A9_objekty_zn%C3%A1m%C3%A9ho_jm%C3%A9na_s_p%C5%99ibli%C5%BEnou_lokac%C3%AD).

3. Vesmír a vesmírná tělesa: definiční bod se v prvku Souřadnice neuvádí.

//RM513//